sdílení

RVVZ Praha 2026: víkend plný sdílení, inspirace a nové spolupráce

Napsala/napsal:

Během druhého lednového víkendu jsme měli možnost být součástí něčeho, co v Praze ještě nikdy předtím nebylo — historicky první Regionální velká výměna zkušeností (RVVZ Praha) v tomto formátu. Titio se na tom podílelo jako spolupořadatel, a tak jsme viděli víkendovku „zevnitř“, mezi lidmi, kteří srdcem pracují s dětmi a mládeží. Titio s náčelnicí akce Šášou stálo u akce od začátku, a tak jsme RVVZ nezažili z lavic, ale zpoza registračních stolů, chodeb, skladu materiálu a zákulisí celé akce. Ale i na vybiku či ringo neb promítání 8mm filmů jsme si porůznu čas našli.

Škola se probudila v pátek odpoledne

Od rána hustě sněžilo. Praha se postupně propadala do sněhové kalamity, doprava kolabovala, vlaky měly zpoždění a dlouho nebylo jisté, kolik lidí se vůbec zvládne na místo dostat.

V pátek odpoledne jsme ale celkem v klidu nakonec byli na Proseku spolu s dalšími organizátory z Pionýra a brontosaurů či skautů. Škola se po vyučování opět probouzela. Začali jsme stavět malé město: značky, infostánky, registrační místo, programové místnosti, techniku, zázemí pro lektory i stánkaře.

Postupně přijížděli první dobrovolníci, pak lektoři, vystupující, stánkaři… a nakonec i samotní účastníci. My jsme je vítali u registrací, směrovali do tříd, vysvětlovali, kde se spí, kde se jí a kde se bude odehrávat víkend plný sdílení. Škola se během pár hodin proměnila v živý organismus – v prostor, kde se potkávají vedoucí oddílů, učitelé, instruktoři, rádcové i pedagogové z celé Prahy a okolí.

Přes sto padesát lidí, které spojuje chuť dělat svět pro děti o něco lepším místem.

Zatímco se ve třídách rozbíhaly workshopy, přednášky a diskuze, my jsme běhali mezi místnostmi, řešili techniku, časové skluzky, ztracené účastníky, chybějící prodlužovačky i promrzlé příchozí. Večer jsme dohlíželi na koncert Kruhu 19, kavárny, odpočinkové zóny i to, aby všechno běželo tak, jak má. I když venku dál padal sníh a Praha se pomalu měnila v zimní krajinu. My byli ale ve svém světě a bylo nám to fuk.

Bylo to náročné. Fyzicky i organizačně. Ale zároveň neuvěřitelně silné.

Sobotní flow

Během celého víkendu jsme viděli na vlastní oči, jak se rodí prostor, kde si lidé otevřeně předávají zkušenosti, nápady a pochybnosti. Jak se mezi cizími lidmi během pár hodin vytváří důvěra. Jak se potkávají světy skautů, brontosaurů, pionýrů, učitelů, vedoucích z DDM i malých oddílů. A místo konkurence vzniká spolupráce.

Na slavnostním rituálu jsme skládali vagonky metra, které účastníci nacházeli na chodbách, jako symbol pražského propojení a jízdy do stejného cíle.

Nedělní program nebylo jen loučení

Nedělní balení už bylo klidnější. Unavení, ale spokojení, jsme sklízeli třídy, vraceli školu do běžného režimu a zároveň věděli, že tu po nás něco zůstalo. Ne jen uklizené chodby, ale především nově propojená komunita lidí, kteří se věnují dětem a mládeži. Účastníci mezitím nadšeně poslouchali na exkurzích na hvězdárně či na vycházce po bývalé nouzové kolonii na Proseku.

Akci jsme pak zakončili společnou after party v restauraci U Houmra na pořádném smažáku.

Pro Titio to nebyla „jen“ akce. Byla to zkušenost, že i malý oddíl může stát u zrodu něčeho velkého. Že má smysl dát energii do věcí, které přesahují nás samotné. A že i v zasněžené Praze, v lednové kalamitě, se mohou sejít lidé, kteří věří, že výchova, vztahy a společenství stojí za námahu.

A my jsme rádi, že jsme u toho mohli být. Od prvního pozdravu až po poslední umytou dlaždici na podlaze..

Tyto příběhy vás nadchnou ♥


Páchejte dobro i vy

Podpořte nás, prosíme, v libovolné výši. Má to smysl

Budeme za to vděční. Finanční dary nám pomáhají:

  • udržet kvalitu oddílové činnosti
  • připravovat pestré a smysluplné aktivity
  • zajistit potřebné vybavení a zázemí
  • budovat důležitý finanční polštář pro výzvy a příležitosti

Finanční dary neputují na výplaty, neboť veškeré aktivity v oddíle zajišťují nadšení dobrovolníci bez nároku na honorář. ♥ sdílení

Za veškerou podporu mnohokrát děkujeme.