Velký příběh: Oficiality

Duben, je už teplo tak na mikiny. Setkáváme se ve Skauťáku. Ruchy ze staromáku nevadí. Zasedačka směrem na druhé náměstí je klidnější. Scházíme se pomalu. Švábi na pivo. Sdělujeme si, jaké jsme měli dny a co jsme dělali. Po minutách. Na minuty přesně. Je 18:34, když končíme. Ha ha. Vzniká statistika, která pokračuje nadále. Dodnes. Víme, že nás Rozruch pod sebe nechce. Chápeme, zkušenosti s dětmi ve spolku…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Velký příběh: Oficiality

Velký příběh: Papírový srub

Přijíždíme do Golčáku. Táhneme se kamsi za ves. Je tma. Je březen. Rozsvěcujeme čelovky a skáčeme přes potok. Nikdo se nenamočil. Trochu prší, máme na batozích pláštěnky. Jdeme přes zablácené pole. V lese marně hledáme cesty. GPS hlásí cíl. Nikde nevidíme srub, ke kterému jsme se chtěli dostat. Vytváříme rojnici a slézáme kopce. Proplétáme se hustníkem, lezeme po skaliskách. Střecha! Máme to. Našli jsme naše nocoviště. Nad srubem…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Velký příběh: Papírový srub

Velký příběh: Psí zub

Veselící se skauti. Hloubětínský obývák. Až do rána se hraje na vše možné a zpívá z plna hrdla. Skrypťané se sešli, aby zahájili víkendovou výpravu v únoru. Venku třeští mráz. Řada z nich odpadla předem, někdo zůstal jen na pátek. V sobotu nás hostitel PromiňKuba pakuje ven. Někdo jede domů, někdo odešel již v noci. Čtyři z nás však vyrážíme na výpravu do přírody.Naše cesty vedou do srubu…

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Velký příběh: Psí zub