Spolu s Regionálním centrem Hnutí Brontosaurus Praha jsme uspořádali pracovní humanitární víkend. Díky dvacítce přihlášeným dobrovolníkům se nám podařilo pomoci obyvatelům Mikulovic, Širokému Brodu i v Písečné. Po povodních bylo třeba zejména vyklízet nánosy kontaminovaného bahna, otloukat omítky, narovnávat terén, vyklízet zničený nábytek a další vybavení domácností.
Během celovíkendové pomoci jsme pomohli nejen domácnostem, ale i písnické základní škole, která měla vytopené celé přízemí. Místní obyvatelé byli neskutečně vděčni, neboť jejich síly na danou práci nestačily. Práce koordinovaly obce ve spolupráci s Českým červeným křížem.
Místní koordinátorky vzkazují, že o dobrovolníky mají zájem. První velký zájem opadl a blíží se zima, takže pomoc je velmi vítána. Více informací k možnosti pomoci naleznete zde.
Brontosaurus je plný překvapení a příležitostí. Nikdy jsem netušil, že budu koordinovat tým dobrovolníků v oblasti zasažené povodněmi. Když jsme dělali Festival dobrovolnictví DORT, oslavu 50 let Hnutí Brontosaurus, tak přišly lijáky, které způsobyly ony povodně. Už během oslav a paření na koncertech nám bylo jasné, že se téměř přímo z oslav rozjedeme do postižených oblastí. Já jsem měl naplánovanou cestu, což mě mrzelo. Cítil jsem potřebu, odpovědnost, pomoct. Obzvlášť protože jsem do Hnutí přišel až po tornádu na Moravě. Přesto jsem odjel, ale na cestách jsme se s Opičákem domluvili, že do toho půjdeme. Našli jsme jediný společný termín v půlce října, kdy jsme mohli akci zorganizovat. To byl tak trochu zázrak samo o sobě.
Akci jsme pojali dost volně. Nechtělo se nám nic extra řešit dopředu, ale ono ani nebylo moc co řešit. Díky koordinátorce z Brontosaura jsme věděli, že máme ubytování, a že dostaneme kontakt na práci. To bylo vše.
Okolí Bělé, ale i dalších řek, vypadalo dost bídně. Zničené mosty, podemleté silnice, nánosy bahna a nepořádku… A to jsme přijeli měsíc po katastrofě, kdy už je řada věcí odklizených. No, odklizených. Kam s tím, že? Na jednom kopci jsme na poli objevili velkou skládku, kam vozili nepořádek. Okna, postele, dveře od aut, dřevo, plasty… Všechno tam bylo. Někteří místní to pytlují a čekají na velkoobjemový svoz odpadu, který jim byl slíben, ale stále nepřijel. Jiní to vozí na kolečkách k břehu řeky, kde to pak asi zasypou hlínou a zatravní… Ekologie při takových chvílích bohužel pokulhává.
Místní koordinátorka v Mikulovicích poslala naši skupinku k rodině, kde jsme srovnávali terén na zahradě. Spousta nepořádku a hnusného bahna bylo naplaveno u plotu. No plotu, on tam už plot nebyl, že. Ale jeho betonové základy ano. Prý tu měli ovocné stromy, teď tam je pouze hliněná rovina a jeden statný ořech. Povodeň jim naplavila obrovské břízy, které se zastavily o jejich dům. Kmen o průměru dobrých 80 cm? Dřeva mají dostatek…
V neděli jsme přijeli k jinému majiteli. To byl velký kontrast. Zahrada, kde bylo stále hrozně moc nepořádku. Naplavené trávy, kontaminované bahno, odpadky… To vše se zachytilo o stromy, ploty a další věci. Pán říkal, že mají v rodině víc pozemků kolem řeky, které musí teď řešit. Neuvěřitelná porce práce.
Koorinátorky toho taky mají hodně. Řeší spoustu požadavků od místních, do koordinují dobrovolníky, techniku apod. Dřív měli dobrovolníků moc, ale teď? Teď už jich tolik není a neví, kam je dřív dát. Teď je ta chvíle, kdy je opravdu potřeba pomoct, protože zima do Jeseníků již přichází a pomoci už není tolik. Jsem tedy vlastně rád, že naše akce přišla v momentě, kdy to pořtebovali hodně.
Kromě pomoci se nám sešla super parta lidí. Užili jsme si společné chvíle na obědech a večer. Z některých účastníků se stali tak trochu lídři skupinek a byli skvělí! Moc mě těšilo, jak jsme spolupracovali. Tahle akce nebyla Kuby, Opičáka a Zuzka, která nám vařila skvělé jídlo, ale byla všech, protože jsme opravdu všichni spolupracovali a táhli za jeden provaz. To je skvělá zkušenost a jsem moc rád, že jsem to mohl zažít.
Pokud má někdo možnost, chuť a čas, tak jeďte pomoct. Uspořádejte akci. Potřebují to. Můžete mi napsat a já poradím, ať se nemusíte bát takového neznáma, jaké jsme měli my.