oddíl

Se Shrekem v bažině i u ohně. Sraz oddílů spojil 170 účastníků

Napsala/napsal:

Setkání, které mělo kouzlo

Už od pátku se k jednomu místu začaly sjíždět skupiny dětí s vedoucími. Skautské, tomícké i brontosauří oddíly či mladí ochránci přírody – více než 170 lidí, kteří přijeli společně prožít víkend pod širým nebem.

Tábořiště se rychle proměnilo v malé městečko ze stanů, které jsme si sami postavili, a ohnišť, u kterých dalšího dne voněla chutná jídla. Letos bylo v oblibě chilli con carne. Seznamování, vřelá objetí i překvapivá zjištění ve stylu „aha, my se vlastně známe“ byla na denním pořádku.

V bažině se Shrekem

Celovíkendová hra nás vtáhla do pohádkového světa Shreka. Našli jsme se ve víru úkolů, které nás vedly bažinou, skrz draka, královstvím i dobrodružnými scénkami. Každý oddíl se stal součástí jednoho velkého příběhu, kde nechyběla ani oslí tvrdohlavost (třeba v písničkách u ohně) či drakova hrozivost. A přestože jsme se navzájem neznali všichni, při hrách jsme rychle zjistili, že táhneme za jeden provaz.

Oheň, písně a scénky

Sobotní večer patřil slavnostnímu ohni. Oheň vyšlehl do výšky, rozezpívaly se hlasivky přítomných a rozdrnčely se kytary. Některé písně oddíly přetextovaly do tematicky Srazu s oslíkem a hraděm. Během chvíle jsme se smáli, tleskali, obdivovali vtip i odvahu účinkujících u scének (koza nechyběla). Byly to chvíle, které zůstanou dlouho v paměti – nejen díky ohni a písním, ale hlavně díky tomu, že jsme je prožili společně.

Noci pod plachtou

Když jsme nehráli hry, starali jsme se o každodenní věci. Stavěli jsme stany, vařili na ohništích, která jsme sami vyrobili, a zjišťovali, že i obyčejné činnosti se v takovém společenství mění v dobrodružství. Trochu kouře v očích, připečené jídlo v kotlíku, ranní opravy orosených pomuchlaných tarpů – a přitom radost z toho, že všechno zvládáme sami.

Propojení oddílů

Celý víkend byl hlavně o setkávání. O tom, že se mohou potkat různé organizace, různé tradice a různé styly vedení dětí – a že všechny spojuje chuť něco společně zažít. Byly to chvíle, které posílily přátelství a ukázaly, že i když přicházíme z odlišných prostředí, v jádru máme hodně společného. Třeba motoráček z Meziříčí, kde se opět průvodčí divila, že je nás tolik, a že to údajně nikdo nehlásil.

Díky

Patří obrovské díky všem, kdo akci připravili (Koníci), vedli hry, hlídali ohně i zpívali u kytary. Díky nim se z víkendu stal zážitek, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.

Domů jsme odjížděli unavení, s kouřem ve vlasech, ale i s pocitem, že jsme se stali součástí něčeho většího – společenství, které má sílu spojovat.

Tyto příběhy vás nadchnou ♥