Přijíždíme do Golčáku. Táhneme se kamsi za ves. Je tma. Je březen. Rozsvěcujeme čelovky a skáčeme přes potok. Nikdo se nenamočil. Trochu prší, máme na batozích pláštěnky. Jdeme přes zablácené pole. V lese marně hledáme cesty. GPS hlásí cíl. Nikde nevidíme srub, ke kterému jsme se chtěli dostat. Vytváříme rojnici a slézáme kopce. Proplétáme se hustníkem, lezeme po skaliskách. Střecha! Máme to. Našli jsme naše nocoviště. Nad srubem…