dubnu

Březnovka v Dubnu, přírodní rezervaci. Uspořádali jsme 2. ročník

Napsala/napsal:

I přes zmatečný název výpravy Březnovka v Dubnu, jsme se nakonec všichni sešli na správném místě a ve správný čas. Na nádraží.

Březnovou výpravu máme s Klárkou v tandemu už od počátku Titia (čti: 3 roky), takže už máme spoustu věcí zmáknutých. Výprava do Dubna se nám líbí, mimo samozřejmě jiné věci, i v tom, že se jede jedním přímým vlakem. To se tentokrát moc nepovedlo. 

Před Hradcem nás z vlaku vyhodili, že prý jim tam poškodili koleje či co. No neva. Počkali jsme si na autobus – dva plné jsme nechali ujet a jen doufali, že pro nás nějaký další přijede. Nakonec přijel. A pochvala zde patří všem titiákům a titiačkám, protože takhle perfektní náhlý přesun jsme dlouho neměli. Všechno fungovalo, nikdo se nikde nezapomněl a v buse jsme udržovali přiměřenou hlasitost. 

Při přestupu to šlo také hladce, než nás nějaký pán trochu vyděsil slovy: „Aaa, to je dobře, že jste tady, já jim říkal, ať ještě neodjíždí, když jsem vás tu neviděl…“

#díkypane

Znavení po adrenalinovém zážitku jsme za pár minut vystoupili v České Skalici, kde už na nás čekala delegace z farmy Dubno. Čekal nás ještě přesun na základnu (farma v Dubnu). Nohy šlapaly, pusy mluvily a hlavy už skoro spinkaly, i tak jsme to ale zvládly. Jsme v Dubnu! Uf. Pak ještě pár pokynů, připravit si spaní, dojíst véču, vyčistit zuby (a nechat se u toho vystrašit papouškem) a spát!

Sobota plná dobrovolničení a buřtů

Pracovní den v Dubnu není možno začít jinak než…
…vstáváním již v 5:30! Jéééj!

Ale venku bylo krásně, takže kdo už nezvládl spát, běhal si po zahradě, koukal na koně, sledoval husu Terezu a tak dále.

Malý mráček přes tuto slunečnou náladu přeletěl, když přiběhl na louku zničený Zdenda a jestli jsme prý neviděli papouška! Titiactvo mělo přísný zákaz k němu chodit, ale i přesto jsme se pustili do detektivní práce, která se za pár minut vyřešila tím, že si ho k sobě do pokoje vzaly další obyvatelky farmy. Uf.

Pak už snídaně a po ní hurá do práce!

Měli jsme na ten den naplánovány tři činnosti – čištění mokřadního rybníčku, kydání hnoje z louky a stavění velkého broukoviště. Jedna parta se ještě předtím vším odebrala na dřevo, abychom měli večer na čem opékat buřty.

Práce nám šla od ruky až tak, že se na jídlo muselo svolávat několikrát a skoro bylo třeba jednotlivé pracanty dotáhnout k odpočinku.

Než jsme se nadáli, byl podvečer – čas na přípravu ohně, trochu té volné hry a další radosti při odpočívání.

Ohýnek, buřtíky, hermelíny, písničky… atmosféra byla nádherná a brzy všechny ukolébala ke spánku.

Už odjíždíme?

Ráno začalo tím, že některé nedočkavé titiactvo se začalo balit ještě před budíčkem, což se úplně neshledalo s nadšením u ještě spánku chtivých obyvatel společného pokoje. 

Vyřešilo se, vstalo se, nasnídalo se a šlo se na žáby! Zkontrolovali jsme, jak fungují žabí zátarasy (fungují!) a ještě si udělali krátkou procházku do nádherného místa uprostřed lesa, kde rostly orchideje a hnízdily volavky. 

Pak už nezbývalo než si zabalit, uklidit po sobě, najíst se, pořádně se rozloučit a tradááá na vlak. 

Cestu zpátky nám sice nezkomplikovaly přestupy, ale trochu se nám nelíbily změny v řazení vlaku. Pan průvodčí byl ale proaktivní a za každou špatně umístěnou místenku nám dal poukaz, díky kterému ušetříme na některé z dalších dobrodružných cest. 

Tak za rok zase v Dubnu?

A co v Dubnu pro příště? Víme, že sem chceme znovu, to je jasné a víme, že chceme víc svačin, to je ještě jasnější.
Jinak to byl velmi užitý víkend a těšíme se na další rok v březnu v Dubnu!

Tyto příběhy vás nadchnou ♥


Páchejte dobro i vy

Podpořte nás, prosíme, v libovolné výši. Má to smysl

Budeme za to vděční. Finanční dary nám pomáhají:

  • udržet kvalitu oddílové činnosti
  • připravovat pestré a smysluplné aktivity
  • zajistit potřebné vybavení a zázemí
  • budovat důležitý finanční polštář pro výzvy a příležitosti

Finanční dary neputují na výplaty, neboť veškeré aktivity v oddíle zajišťují nadšení dobrovolníci bez nároku na honorář. ♥ dubnu

Za veškerou podporu mnohokrát děkujeme.