Během červnových schůzek jsme se věnovali přípravám na první letní tábor, kam letos pojedeme. Uvědomili jsme si, kolik materiálu je potřeba. Seznam čítal na 150 položek. Kdžy se nám seznam rozsypal po lese, hledali jsme jeho útržky. Co se nepodařilo najít do časového limitu, dohledali jsme později a zkoušeli vymýšlet, čím bychom dané předměty improvizovaně nahradili. Také jsme měli možnost věnovat se jídelníčku a nezapomněli jsme na to, že můžeme na táboře mimo práce také hrát hry či se něco nového naučit. Někteří tak zkusili vymyslet svoje vlastní hry a všichni ví, že mají možnost připravit si nějaký zajímavý workshop pro ostatní. Klackonoši se zase učili nakupovat a ví, k čemu slouží paragony. To se na táboře bude hodit. Vlčáci to ví už od ledna.

Vím, že největší obava z tábora je kadibudka. Každopádně po 14 dnech nám to určitě ani tak nepřijde. Navíc už jsme tábořiště viděli, a tak víme, že kadibudky jsou to hezké. Chyběl by už jen voňavý stromeček. Na tábořišti víme ještě o zakopaném pokladu. Ten schovaly děti vedoucím. Ti jsou plní očekávání, jaká šifra je k místu nakonec zavede.

Během poslední schůzky jsme se pak šli koupat, abychom věděli, jak kdo na tom se schopnosti je. Po plavání nás zastihl hlad, a tak jsme se přesunuli k veřejnému ohništi, kde jsme si opekli večeři během pikniku, kam byli pozváni (a přišli) i mnozí z rodičů. Zombík nám zahrál na kytaru, kluci hráli kopanou, popovídali jsme si a popřáli si pěkné prázdniny. Červenec uteče co nevidět a my se uvidíme na letním táboře.