Zářijové návraty. Družiny vstoupily do nového roku s novými tvářemi i plány

Uveřejněno 10 října, 2025
3 minut čtení
Publikováno v Kronika / O Titiu
Označeno jako historie, podzim, schůzky

Po letních prázdninách, kdy jsme měli v hlavě ještě vzpomínky na proběhlý tábor, jsme se znovu setkali v klubovně a jejím okolí. V hlavách jsme měli spoustu otázek: Kdo je nový? Co nás letos čeká? A jak pokračovat ve společném příběhu, který jsme na letních akcích rozehráli? Zářijové schůzky nebyly jen návratem – byly novým začátkem.

Co se dočtete

Družina bez jména – první kroky do společenství

Úplně nová družina, která své jméno teprve hledá, vstoupila do oddílového světa opatrně, ale s velkou chutí. První setkání patřilo přivítání nováčků a tvorbě pravidel, aby jim spolu bylo dobře a bezpečně. Učili se naslouchat, říkat „díky“ i „mám nápad“.
Poznávali okolí klubovny, objevovali skrytá zákoutí a ověřovali si, že i obyčejná cesta může být dobrodružstvím. Netradiční běhací hry a drobné výzvy pak pomohly stmelit první důvěru. Každý z nich ví, že název družiny přijde časem – teď se rodí něco, co musí názvu předcházet: vzájemná důvěra.

Klackonoši

U Klackonošů se září neslo ve znamení návratů i vítání nováčků. Ti se nejprve učili jména ostatních, hledali si místo v kruhu a zkoušeli, jak zapadnout do rytmu družiny.

Tradiční i netradiční běhací hry rozproudily energii, smích a první společné zážitky.
I když toho zatím neplánovali mnoho, jedno bylo cítit silně: Klackonoši se znovu rozběhli jako jeden tým, připravení čelit výzvám nového roku – po svém, s nadhledem a humorem.

Vlčáci

Vlčáci se vrátili jako družina, která už ví, že její síla je ve sdílení a spolupráci. V září společně vymýšleli, co chtějí během roku zažít – a nápadů měli víc než papíru.

Na schůzkách nechyběl pohyb ani zamyšlení: hráli frisbee, mluvili o Dni české státnosti a představili oddílový Formát novým členům. Členové nahlédli také do svých zápisníků, plánovali úpravu družinové nástěnky a začali debatovat o tom, jaké to je vést schůzku. Vlčáci vstoupili do podzimu jako družina začínají přebírat odpovědnost sama za sebe.

Každá družina jinak, ale všechny společně

Každá družina začala rok po svém – někdo staví základy, jiný hledá nové směry. Přesto se na začátku podzimu mezi námi znovu objevilo to nejdůležitější: pocit, že jsme součástí něčeho většího. Že ať už hrajeme hru, tvoříme pravidla nebo jen sedíme v kruhu, budujeme něco, co přesahuje jednu schůzku. Družiny jsou základem. Z nich je oddíl tvořen.

Na společné oddílové schůzce jsme opravili ptačí budky na Toulcově dvoře. Nad nimi jsme převzali patronát.

Zářijové schůzky neuzavřely léto. Ony ho přetavily – do plánů, do vztahů, do očekávání. A teď už víme, že před námi leží rok plný příběhů, které teprve začínáme psát.