Na výpravách a pobytech v přírodě se učíme přírodu poznávat, objevovat a chránit. Součástí bezpečného pohybu venku je ale také vědět, že některé rostliny mohou být nebezpečné. Jednou z nich je bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) – mohutná rostlina, která může při kontaktu způsobit vážné kožní reakce.
Nedávno jsme se sami přesvědčili, že nejde jen o teoretické riziko. Na výpravě se jedno z dětí bolševníku dotklo a následně se u něj objevily popáleniny. Naštěstí se kůže postupně zahojí, ale zkušenost nám připomněla, jak důležitá je prevence a znalost rizik, která v přírodě potkáváme.
Tento článek proto vzniká jako osvěta pro děti, rodiče i vedoucí. Abychom si přírodu mohli dál užívat bezpečně.
Jak bolševník nebezpečně působí?
Bolševník velkolepý obsahuje látky zvané furanokumariny. Ty způsobují, že kůže se po kontaktu s rostlinou stává citlivou na sluneční záření. Nejde tedy o klasické „popálení“ hned při dotyku – problém často vznikne až po několika hodinách, kdy na zasažené místo působí slunce.
Po kontaktu se mohou objevit:
- zarudnutí a pálení kůže,
- otok,
- bolestivé puchýře podobné popáleninám,
- dlouhodobé změny pigmentace kůže.
Nebezpečná může být nejen samotná rostlina, ale i její šťáva. Ta se může dostat na ruce při utržení listu, zlomení stonku nebo při hraní v jejím okolí.
Jak bolševník poznáme?
Bolševník velkolepý je nápadný svou velikostí:
- může dorůst výšky i přes dva metry,
- má velmi velké, hluboce dělené listy,
- kvete velkými bílými květenstvími ve tvaru „deštníku“,
- má silný dutý stonek s fialovými skvrnami.
Na první pohled může připomínat obří kopr, mrkev nebo jiné rostliny z čeledi miříkovitých. Proto je důležité nespoléhat jen na odhad – pokud rostlinu neznáme, nedotýkáme se jí.
Kde bolševník nejčastěji roste?
Bolševník má rád místa, kde má dostatek vláhy a prostoru. Nejčastěji ho můžeme najít:
- u potoků, řek a vodních toků,
- na vlhkých loukách a neudržovaných plochách,
- na okrajích lesů,
- podél cest, železničních tratí a příkopů,
- na opuštěných místech, rumištích (skládka) a zarostlých pozemcích.
Často se objevuje tam, kde člověk krajinu pravidelně neudržuje. Proto se s ním můžeme setkat i při běžných výpravách, táborech, cestách podél potoků nebo při hrách v přírodě.
Co dělat, když se bolševníku dotkneme?
Pokud dojde ke kontaktu:
- Nedotýkáme se zasaženého místa dál a neotíráme ho rukou.
- Co nejdříve omyjeme kůži čistou studenou vodou.
- Schováme zasažené místo před sluncem – ideálně zakryjeme oblečením.
- Několik dní chráníme místo před UV zářením.
- Pokud vzniknou větší puchýře, silná bolest nebo rozsáhlejší reakce, vyhledáme lékařskou pomoc.
Důležité je také nepodceňovat situaci jen proto, že kontakt zpočátku nebolí. Reakce se může projevit až později.
Pravidla pro oddílové výpravy
Při pohybu v přírodě platí několik jednoduchých pravidel:
- Nejíme a netrháme rostliny, které neznáme.
- Neděláme si z neznámých rostlin hračky, meče nebo píšťalky.
- Když si nejsme jistí, necháme rostlinu být.
- Vedoucím vždy řekneme, pokud jsme se dotkli něčeho neznámého nebo když nás něco pálí.
Příroda je plná krásných objevů, ale respekt k ní znamená také vědět, kdy se dívat pouze z bezpečné vzdálenosti.
Bolševník není důvod, proč se přírody bát. Je ale důvod, proč ji lépe poznávat. Když budeme vědět, na co si dát pozor, můžeme dál bezpečně chodit na výpravy, objevovat nová místa a užívat si dobrodružství venku. Bez zbytečných popálenin.
Pamatujme: Neznámá rostlina = nejdřív pozorovat, až sahat